BESIP proto apeluje na zvýšenou pozornost a ohleduplnost všech účastníků silničního provozu řidičů, chodců i cyklistů a připomíná několik důležitých pravidel pro zvýšení bezpečnosti (nejen) dětí v dopravě.
„Děti budou po dlouhém odloučení nepozorné a zranitelné, podobně jako když se vrací do školy po letních prázdninách. Na jaře navíc řada z nich vyráží do provozu i na kole či koloběžce. Rodiče by jim proto měli jít příkladem, ukázat, jak bezpečně do školy dojít nebo dojet a připomenout rizikové situace – nikdy nevstupovat náhle do vozovky a nepřecházet mimo přechod. V první řadě ale platí, že by měli na bezpečí dětí myslet řidiči a v okolí škol výrazně zpozornět a zpomalit,“ řekl vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Asi nejvíce žáků chodí do školy pěšky, pohybují se tedy jako
chodci. Měli by si zopakovat základní pravidla pro svou bezpečnou trasu do své školy a zpět:
- jdu po pravé straně chodníku
- před přecházením se správně rozhlédnu – vlevo/vpravo/znovu vlevo
- na přechodu pro chodce nemám absolutní přednost – nejprve navážu oční kontakt s řidičem
- přecházím výhradně na přechodu pro chodce (optimálně se světelnou signalizací)
- nebudu vbíhat do silnice mezi řadou zaparkovaných vozidel
Některé děti rády využívají na své cestě do školy
jízdní kolo, případně koloběžku. Pro ně platí tyto hlavní zásady:
- vždy jedu s přilbou na hlavě, případně použiji i další ochranné doplňky
- moje kolo nebo koloběžka mají perfektní technický stav
- jsem-li mladší 10-ti let, mohu jet po chodníku – opatrně a ohleduplně k ostatních chodcům
- na přechodu pro chodce se ze mě stává chodec, kolo nebo koloběžku vedu vedle sebe
- mám na sobě reflexní doplňky pro zvýšení mojí viditelnosti
Děti, které při své cestě do školy využívají prostředky
veřejné dopravy, by měly mít na mysli zejména tato pravidla:
- na zastávce/nástupním ostrůvku se chovám klidně a ohleduplně
- silnici přecházím vždy až po odjezdu autobusu
- tramvaj má přednost i na přechodu pro chodce
Hodně rodičů vozí děti ráno do školy
autem. Pro dítě v roli spolujezdce platí, že:
- vždy sedí připoutáno v autosedačce nebo podsedáku, a to i na krátkou vzdálenost
- školní batoh si sundá ze zad, aby bezpečnostní pásy správně fungovaly
- z auta vystupuje bezpečně, tj. směrem k chodníku (ne do silnice)
Děti se řadí mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu.
Při dopravních nehodách v roce 2020 bylo usmrceno 8 dětí (o 50 % méně než v roce 2019), 102 jich bylo zraněno těžce a 1 654 lehce. Historicky (od roku 1993, od kdy se tato data evidují) se jednalo o nejnižší počty následků, které však byly, mimo jiné, ovlivněny pandemií COVID-19, v rámci které byla ve větší míře omezena mobilita dětí (nouzový stav, zavřené školy a zájmové kroužky). Nejvíce usmrcených dětí bylo mezi spolujezdci (5 dětí, z toho jedno dítě nebylo připoutáno bezpečnostními pásy), nejvíce těžce zraněných dětí bylo mezi chodci (39 těžce zraněných dětí). Z pohledu těch nejzávažnějších následků dopravních nehod (usmrcení a těžká zranění) jsou to právě chodci, kteří na těchto následcích tvoří nejvyšší podíl (v období 2011 až 2020 tvořili chodci 53,4% podíl).
Celkový podíl dětí na následcích dopravních nehod se dlouhodobě pohybuje okolo 8 %, avšak pokud se zaměříme pouze na chodce, tvoří děti dlouhodobě podíl na všech následcích 20 % a více, což je dáno především vysokým počtem lehce zraněných dětí. V období 2011 až 2020 bylo jako chodců při dopravních nehodách lehce zraněno 26 533 osob, z toho bylo 6 411 dětí, tedy 24,2 %.
V roce 2020 byly usmrceny 3 děti, které se pohybovaly jako chodci, a celkem 39 dětí - chodců bylo zraněno těžce, 413 pak zraněno lehce. Celkem 18 těžce zraněných (42,2 %) a 220 lehce zraněných (53,3 %) dětí bylo zároveň viníkem dopravní nehody. Co se týká chování těchto chodců, jednalo se zejména o případy, kdy děti náhle vstupovaly do vozovky z chodníku, krajnice a přecházely mimo přechod. Základní odpovědnost za ochranu nejmladších účastníků silničního provozu nicméně leží na dospělých v roli řidiče i doprovodu.