Dítě v zápalu vlastní činnosti obvykle reaguje zcela jinak, než bychom předpokládali od dospělého. A my dospělí, kteří za tu drobotinu neseme odpovědnost, bychom měli vždy včas zvážit, kde si mohou děti hrát (i jízda na dětských vozidlech je totiž pro ně hrou) co nejbezpečněji, bez kontaktu s běžným provozem.
Současně by všichni za volantem měli pamatovat na všechna možná nebezpečí vždy, když na jakékoliv komunikaci spatří děti!
S dětmi na dovolenou
Děti si ale v letních prázdninových měsících nejen hrají a jsou více vidět na cestách a silnicích. Také s nimi prožíváme své dovolené a vyrážíme na cesty.
Už při plánování delší cesty na dovolenou s dětmi bychom měli celý plán přizpůsobit právě jim, nejslabším členům posádky. Neměli bychom zapomenout vzít oblíbenou měkkou hračku, která nemůže způsobit zranění. Samozřejmostí je pohodlná dětská sedačka, ve které si dítě může cestou i zdřímnout. Nejpozději po hodině jízdy bychom měli zastavit a protáhnout se, zacvičit si, zaběhat nebo pohrát třeba na parkovišti. Zásadně bychom neměli jezdit delší dobu bez zastávky a počítat bychom měli i s normálním přenocováním. K občerstvení bychom si měli raději vybrat jen lehkou stravu, ovoce a k pití třeba méně slazený čaj. Na cestu jsou vysloveně nevhodné sladké limonády, které jen podporují pocit žízně. S dětmi bychom si také občas měli zazpívat a zahrát nějakou hru, která upoutá jejich pozornost; můžeme třeba počítat vozy určité značky nebo barvy, které jedou v protisměru apod.
Trpí-li dítě nevolnostmi, měli bychom se poradit předem s lékařem. Cestu se snažíme naplánovat tak, abychom alespoň dvakrát denně navštívili nějaké zajímavé místo, které umožní upoutat pozornost dítěte a přinese náměty na přemýšlení při další cestě. V každém případě musíme plánovat denní etapy podstatně kratší, než kdybychom jeli jen sami dospělí.