Technický stav vozidel

14. listopadu 2012

V autoškole každého učili, že má před jízdou zkontrolovat vozidlo tak, aby nevyjel s nefunkčními světly nebo defektní pneumatikou. Kontrola vozidla před jízdou jistě nemusí připomínat známou scénku z oblíbené komedie Vrchní, prchni, a přesto může být účinná.

Kontrola vozidla před jízdou

Světla lze jednoduše zkontrolovat i odrazem od okolí, pneumatiky pohledem při příchodu k vozidlu. Velkou část takových úkonů dnes provádějí moderní automobily za nás. Elektronické systémy před každou jízdou kontrolují i to, zda správně fungují brzdy či posilovač řízení. Nicméně ne vždy je vhodné moderním systémům důvěřovat a půlminutová prohlídka před odjezdem rozhodně není doba, která by nás na cestě kamkoliv výrazně zdržela. Nezapomeňte také ihned po vyjetí zkontrolovat brzdy – ověřte si, že za vámi nikdo nejede a na chvíli naplno sešlápněte brzdový pedál.

Náplně vozidla

Každý automobil kromě paliva potřebuje ke své funkci ještě další náplně. Moderním vozidlům v dobrém technickém stavu často postačí pouze kapalina do ostřikovačů, jejíž množství bychom měli alespoň jednou měsíčně zkontrolovat a případně doplnit. V deštivém počasí či za letní noci plné poletujícího hmyzu, pro nějž je přitažlivost čelního skla nesmírná, by nás nedostatek kapaliny v ostřikovačích nepříjemně překvapil. V případě, že vaše vozidlo nemá možnost kontroly množství kapaliny v ostřikovačích, vozte s sebou alespoň půllitr v lahvi (někde vhodně a pevně umístěné) pro případ, že by vám došla. Čelní sklo udržujte čisté, a to pokud možno v celé ploše – uvidíte výrazně více.

Jak je to s ostatními náplněmi? Nejdůležitější je rozhodně správný tlak v pneumatikách. Ten si zaslouží kontrolu alespoň každých dva tisíce kilometrů, anebo jednou za měsíc, či před každou delší cestou. Každé vozidlo má výrobcem předepsané tlaky v pneumatikách, které odpovídají charakteru jízdy a zatížení vozidla. Proto je nutné tlak přeměřit a upravit pokaždé, když měníte zátěž vozidla. Pokud jezdíte většinou po městě a maximálně ve dvou lidech, je zatížení rozhodně jiné než v případě cesty na dovolenou, kdy do vozidla kromě zavazadel usadíte i děti a psa.

Mnozí řidiči určitě využili plnění pneumatik dusíkem. Pro běžné použití nemá takový způsob plnění význam, neboť hlavní rozdíl je v opotřebení pneumatik kondenzací vodních par při vyšších teplotách. Běžná silniční pneumatika osobního vozu nemá ani v letních vedrech v kombinaci s vysokou zátěží teplotu náplně pneumatiky vyšší než cca 70 °C. Plnění dusíkem tak nalezne využití především u závodních pneumatik, ve kterých teploty vzduchu přesahují běžně 100 °C, nebo u letadel a strojů, které pneumatiky využívají ke svému pohybu málokdy a vliv na jejich opotřebení a životnost má pak především jejich náplň.

V USA existuje snad u každé čerpací stanice služba, která zkontroluje množství oleje a chladicí kapaliny. Považuje se za „standardní nadstandard“. Pokud se někdy s takovou službou setkáte (už se bohužel dostává i k nám), nevyužívejte ji. Při spuštěném motoru se většina oleje drží na stěnách motoru, a tak je vždy zjištěné množství oleje menší než požadované. Přeplnění motoru olejem vede ke zvýšení tlaku mimo spalovací prostor, což má za následek jednak snížení výkonu a hlavně nadměrné opotřebení těsnících prvků motoru i ložisek. Je tedy jasné, že nadměrné množství oleje jen snižuje životnost motoru. Množství oleje kontrolujte zásadně za studena, a to tak, že měrku nejprve otřete, a poté znovu zasuňte nadoraz do kontrolní trubičky. Teprve pak se ujistěte, že je hladina oleje v požadované úrovni. Hladina oleje v převodovce a diferenciálu se nekontroluje. Její náplň je ve většině případů celoživotní a stálá.

U chladicí kapaliny je to obdobné jako u oleje v motoru.

Oběh tekutiny je řízen čerpadlem a ventily, které kapalinu různě směrují chladicími okruhy. Množství, které bude zjistitelné na běžícím či zahřátém motoru, bude často jiné, než jaké v chladícím okruhu opravdu je. Větší než požadovaný objem chladicí kapaliny může vést k nesprávnému zahřívání motoru i k jeho přehřívání, případně k porušení těsnosti chladicí soustavy.

Množství oleje či chladicí kapaliny není třeba u vozidla v dobrém technickém stavu často kontrolovat. Zcela postačí využití pravidelných prohlídek v dobrém autoservisu minimálně jednou za rok. To se týká i dalších kapalin, jako je např. brzdová kapalina či náplň hydraulického a elektrohydraulického posilovače řízení.

Pneumatiky

Pneumatiky, jakožto jediný prvek dotyku vozidla s povrchem silnice, by si zasloužily samostatný článek. Alespoň ve zkratce je třeba doplnit, že kromě tlaku je potřeba věnovat patřičnou pozornost i jiným parametrům. V první řadě je to vzorek, jehož smyslem je odvádět tekutinu z prostoru pod pneumatikou tak, aby se materiál pneumatiky v případě jízdy na mokru či rozježděném sněhu dostal do kontaktu s vozovkou. Pokud toho pneumatika kvůli hloubce dezénu nebo jeho nevhodnému tvaru není schopná, pak se pneumatika nedostane do kontaktu s pevným povrchem a řidič tak velmi rychle ztrácí nad vozidlem kontrolu. Česká legislativa určuje jednu opravdu limitní hodnotu pro hloubku dezénu pneumatik osobních automobilů 1,6 mm. Některé státy, zvláště pak severské, rozlišují mezi letní a zimní pneumatikou a na zimní požadují minimální vzorek alespoň 3 mm. Jedná se však o opravdu limitní hodnoty. Je tedy vhodné pneumatiky měnit mnohem dříve.

Druhým parametrem je aktuální kvalita materiálu pneumatiky. Jako každý materiál, i pneumatika stárne. V optimálních skladovacích podmínkách (tedy při konstantní teplotě, vlhkosti a tmě) lze pneumatiku nejdéle uchovávat necelých 10 let. Automobil se v takovém prostředí rozhodně nepohybuje, a tak je životnost pneumatiky výrazně kratší. Optimální je pneumatiky měnit přibližně každé dvě až tři sezóny. Pokud najezdíte ročně relativně malé množství kilometrů, může se vám pneumatika na pohled zdát v dobrém stavu. Opak je však pravdou. Ač vzorek běhounu ubývá méně, je to dáno tím, že materiál pneumatiky tvrdne. Spořivě zaměření řidiči by měli určitě radost z toho, že taková pneumatika má i nižší valivý odpor, tedy s její pomocí docílí nižší spotřeby. Stojí však nižší spotřeba za výrazně delší brzdnou dráhu nebo nejistý průjezd zatáčkou? Jednoduchou kontrolu směsi pneumatiky můžeme provést rýpnutím nehtu do běhounu pneumatiky – pokud bude klást materiál pneumatiky odpor a vtlačení nebude na pneumatice zrovna viditelné, pak je naše pneumatika buď již dosti stará, anebo nekvalitní.

První otázkou, která nám vytane na mysli, je, jak vlastně stav vozidla souvisí se zásadami bezpečné jízdy. Odpověď je jednoduchá – opravdu zásadně. Nelze přeci usednout za volant vozidla, které nebrzdí, anebo má sjeté pneumatiky, a předstírat bezpečnou jízdu. Jaký stav vozidla je ten správný si povíme v dnešním článku, který připravil Ing. Václav Jirovský z FD ČVUT v Praze.

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho.

❱   Další články

Bezpečnosti chodců na přechodech se věnuje kampaň BESIP „Chybělo málo“

6. května 2025

Přechody pro chodce dosud nejsou bezpečným místem, které spolehlivě chrání pěší účastníky silničního provozu. Ročně se na vyznačených přechodech stane zhruba 800 nehod s účastí chodce. Za uplynulých deset let na přechodech zemřelo 164 chodců a 1436 bylo těžce zraněno. Změnit to chce nová osvětová kampaň BESIP, kterou dnes zahájil ministr dopravy Martin Kupka spolu se zástupci BESIP a Centra dopravního výzkumu.

> více informací

S příchodem jara se na silnice vracejí motorkáři a cyklisté. Na co si dát pozor?

17. dubna 2025

S teplým počasím se na české silnice každoročně ve zvýšené míře vracejí motorkáři a cyklisté. Tento přirozený sezónní jev však přináší i rizika. Po zimní přestávce nejsou jen motocyklisté a cyklisté méně „rozejetí“, ale také ostatní účastníci silničního provozu na ně často ještě nejsou zvyklí. Přitom právě jaro a období Velikonoc bývají každoročně spojeny se zvýšeným počtem nehod těchto zranitelných skupin.

> více informací

Česko se blíží evropskému standardu, má nejbezpečnější silnice ze zemí V4

31. března 2025

Česká republika se v roce 2024 umístila na 15. místě v Evropské unii s 45 oběťmi dopravních nehod na milion obyvatel, což je těsně za průměrem EU (44). V rámci Visegrádské čtyřky (V4) jsme na tom lépe než Slovensko (47 obětí) a Polsko s Maďarskem (52 obětí). Pozitivní je, že od roku 2019 se v EU snížil počet úmrtí na silnicích o 13 %, přičemž Česká republika zaznamenala dokonce 20% pokles. Největší zlepšení v rámci V4 vykázalo Polsko s 35% poklesem, následované Českem a Maďarskem (17 %), zatímco Slovensko zaznamenalo pouze 5% pokles.

> více informací

❱   NOVINKY V ZÁKONĚ

Novela zákona zákona č. 361/2000 Sb.

K dispozici s odborným komentářem.

Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, známý také jako zákon o silničním provozu, je klíčovým legislativním dokumentem, který reguluje práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích v České republice. Zahrnuje ustanovení o řidičských oprávněních, pravidlech provozu na komunikacích, a pravomocích orgánů státní správy. Zákon byl od svého účinného vstupu v roce 2001 opakovaně novelizován, aby reflektoval aktuální potřeby a standardy bezpečnosti provozu, včetně přizpůsobení se směrnicím Evropské unie. 

více informací
Novela zákona