Spousta motorkářů chce mít dvěstěkoňovou motorku, ale málokdo vám řekne, že musí spíš řešit dobře fungující brzdy.
Trénink
Brzdění je věda a naučit se brzdit správně není jednoduché. Chce to trénink. Vezměte si svoji motorku, najděte si kousek nepoužívané silnice nebo ještě lépe jeďte na letiště a zkuste si opravdu prudce zabrzdit. Dávkování brzdy je v tomto případě naprosto klíčové. Budete vědět, jak se vaše mašina chová na limitu, a když se pak někde dostanete do krizové situace, nebudete zbytečně panikařit.
Raději rychleji
Při tréninku krizového brzdění to zkoušejte z vyšší rychlosti. Nejběžnější rychlost na silnicích je něco kolem stovky, ta bude úplně ideální. V této rychlosti působí na motorku velká kinetická energie, která vás bude pořád tlačit dopředu. Takže pokud se vám zablokuje kolo, budete mít víc času rychleji reagovat a brzdu pustit. Když to budete zkoušet ve třiceti, nemáte prakticky žádnou šanci případný smyk předního kola vybrat. Stejně tak v malé rychlosti bude mít motorka větší tendenci se stavět na přední kolo.
Dva prsty
Každá motorka se dá v pohodě ubrzdit dvěma prsty. Naučte se je správně používat. Když budete brzdit všema čtyřma, nebudete mít v ruce žádný cit, a když se něco stane, nestačíte včas pohotově zareagovat. Navíc přijdete o veškerou odezvu od předního kola, uprostřed ruky nemá potřebný cit nikdo. Ruce by měly být volné, v loktech mírně pokrčené – nesmíte být v křeči. Díky uvolněným rukám budete moci pořádně dělat drobné korekce řídítek. Zafixovat svoji pozici na motorce pomůže obejmutí (stisknutí) nádrže koleny.
Dávkování
Když už budete trénovat, stanovte si pevné referenční body. Rozjeďte motorku na cca 100 km/h a zkuste si k tomu konkrétnímu bodu prudce zabrzdit. Napoprvé ho asi přejedete, napodruhé už třeba zastavíte před ním. Touto jednoduchou technikou dostanete perfektní odhad vzdálenosti, na které dokážete svou motorku zastavit. Správná technika brzdění spočívá v tom, že páčku nejdřív stisknete lehce (tlumiče jdou dolů) a až potom můžete tlak postupně zvyšovat.
V krizi
Největší chybou je v panice hrábnout po brzdě všemi prsty – to je perfektní recept na zaručený pád. Být schopný bezpečně ovládat svoji motorku při krizovém brzdění by měla být samozřejmost, proto si ji vyzkoušejte. Získáte cit pro brzdy, poznáte, kde je limit přilnavosti a jak se motorka při takovém manévru chová. Vyzkoušejte si, jaký účinek má přední a zadní brzda. Důležité je získat cit, protože při krizovém brzdění je většina váhy na předním kole a udržet ho na hranici přilnavosti není lehké.
Předek vs. zadek
U sportovních motorek a naháčů je většina váhy při brzdění na předním kole, a proto má přední brzda také největší účinnost. Zadní brzda se používá ke stabilizování motorky a opatrnému dobrzďování (např. před křižovatkou). Je dobré se ji naučit používat. Potřebujete pro ni získat cit a vědět, kdy se kolo už zablokuje. U větších a těžších motorek (cestovní endura, choppery) je kvůli jejich geometrii úplně jinak rozložená hmotnost a zadní brzda se používá více. Stejně tak to platí, když vezete spolujezdce, který zadek motorky více zatíží.
ABS
Počínaje rokem 2016 musí mít všechny motorky nad 125 cm3 systém ABS, který zabraňuje zablokování kola při prudkém brzdění. Seznamte se s ním, poznejte jeho reakce, nebudete pak ve chvilce paniky překvapení. U starších motorek jeho činnosti poznáte podle pulzování páčky, moderní stroje tento jev už téměř eliminovaly. Pokud je ABS spojeno s gyroskopy, je schopné udržet motorku stabilní i při krizovém brzdění v náklonu. V žádném případě na to ale nespoléhejte – nejúčinnější je brzdění ve chvíli, kdy jste na samé hranici přilnavosti a elektronika za vás nepřebrala kontrolu.
NEJVĚTŠÍ CHYBOU JE V PANICE HRÁBNOUT PO BRZDĚ VŠEMI PRSTY!