Nejnebezpečnější střety cyklistů

Jaké jsou tedy ty nejtragičtější typy střetů cyklistů a motoristů? Víte, na co si dát pozor?

1. 

   Mezi nejtragičtější nehody vozidel s cyklisty patří střety na křižovatkách, kdy k cyklistovi odbočujícímu vlevo přijíždí vozidlo z levé strany. V polovině případů dochází k lehkému zranění, ale v 1/3 případů končí vzájemný střet smrtelným zraněním cyklisty.

Jako na každé křižovatce i zde platí pravidlo, že všichni účastníci musí sledovat okolí a vzájemně o sobě vědět. Bez ohledu na přednost v jízdě jednotlivých účastníků navažte oční kontakt s druhým účastníkem, aby bylo jisté, že se vzájemně vidíte.      



 

2. 

   Náraz vozidla do cyklisty zezadu řadíme k druhé nejtragičtější skupině z hlediska fatálních následků. V necelé 1/5 případů utrpí cyklista zranění neslučitelná se životem.

V případě malých rychlostí může dojít k tomu, že automobil kolo při nárazu pouze odstrčí, cyklista spadne na bok a jeho zranění může být zanedbatelné. V případě vyšší rychlosti ale často dochází k tomu, že je kolo podraženo přední částí vozidla a cyklista spadne dozadu na kapotu auta. Při takovém střetu si cyklisté velmi často poraní záda. Často dochází také k nárazu týlem do čelního skla, předního sloupku nebo přední hrany střechy vozidla. Prudkým podražením těla cyklisty může dojít ke zlomeninám hrudní a krční páteře s poškozením míchy.
Jako jinde, i zde platí pro cyklistu pravidlo vidět a být viděn, zejména za ztížených viditelnostních podmínek. Ideální je fluorescenční oděv s retroreflexními prvky a zejména v noci aktivní zdroj světla (vzadu světlo červené barvy). Pokud řidič motorového vozidla vidí cyklistu včas, má dostatek času a prostoru pro správný manévr. Zvládne tak cyklistu předjíždět v dostatečném předstihu a dostatečným bočním odstupem (a to i v souvislosti s legislativně nařízeným 1,5 m). Jako cyklisté se pohybujte při pravém okraji komunikace a vyvarujte se náhlých manévrů, při kterých dochází k náhlému vybočení jízdního kola.

3. 

   Nebezpečné jsou i střety vozidel s cyklisty mimo křižovatku. V případech, kdy jeden z účastníků přejede do protisměru a dojde k čelnímu střetu, končí 1/5 takových kolizí úmrtím.

Příčinnou těchto nehod je převážně plné nevěnovaní řízení nebo nezvládnutí řízení. Rada je pro všechny, a nejen pro tento případ, plně se věnujte řízení a nepřeceňujte své schopnosti.

4. 

   Problematické jsou i střety na křižovatkách, kterými cyklista projíždí v přímém směru a motorista vůči němu přijíždí zprava, případně zleva. Ve městech, při nižších rychlostech, končí tyto střety většinou s lehkým zraněním. Mimo město, kde k těmto střetům dochází častěji ve vyšších rychlostech, dochází mnohem častěji k těžkým až smrtelným zraněním cyklisty.

Každý průjezd křižovatkou sebou nese zvýšené riziko střetu, dochází zde ke křížení jízdních koridorů různých účastníků silničního provozu. Vždy sledujte okolní provoz a přesvědčte se, že druhý účastník o Vás také ví. Například navázáním očního kontaktu.

5. 

   Nesmíme zapomenout ale ani na „samonehody“ cyklistů. Fatální následky mají zejména ty případy, kdy cyklista nezvládne průjezd směrovým obloukem nebo jízdu v přímém směru a poraní se pádem na vozovku nebo mimo ni. Nikdy proto nepřeceňujte na kole své schopnosti a nevjíždějte ve vysoké rychlosti do zatáček, u nichž nevidíte na konec!

Samozřejmě ve všech případech platí, že cyklista by měl mít na hlavě řádně připevněnou cyklistickou přilbu. Ze studie[1] vyplívá, že přibližně 1/3 smrtelně zraněných cyklistů bez přilby, by mohla přežít, pokud by měli řádně nasazenou cyklistickou přilbu.